| Source | Target | | Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 14. | PB C 43 van 15.2.2012, blz. 14. |
| Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2012. | Standpunt van het Europees Parlement van 11 september 2012 (nog niet bekendgemaakt in het Publicatieblad) en besluit van de Raad van 4 oktober 2012. |
| Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. | PB L 281 van 23.11.1995, blz. 31. |
| Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. | PB L 8 van 12.1.2001, blz. 1. |
| Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79. | PB L 331 van 15.12.2001, blz. 79. |
| Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36. | PB L 376 van 27.12.2006, blz. 36. |
| Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. | PB L 204 van 21.7.1998, blz. 37. |
| Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18. | PB L 13 van 16.1.2008, blz. 18. |
| Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32. | PB L 263 van 7.10.2009, blz. 32. |
| Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. | PB L 55 van 28.2.2011, blz. 13. |
| Úř. věst. C 48, 18.2.2012, s. 2. | PB C 48 van 18.2.2012, blz. 2. |
| Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. | PB L 18 van 21.1.1997, blz. 1. |
| Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. | PB L 178 van 17.7.2000, blz. 1. |
| Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. | PB L 364 van 9.12.2004, blz. 1. |
| USTANOVENÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI V AKTECH UNIE UVEDENÁ V ČLÁNKU 3, KTERÁ JSOU PROVÁDĚNA PROSTŘEDNICTVÍM SYSTÉMU IMI | VIA IMI UITGEVOERDE BEPALINGEN OVER ADMINISTRATIEVE SAMENWERKING IN HANDELINGEN VAN DE UNIE, ALS BEDOELD IN ARTIKEL 3 |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [1]: kapitola VI, čl. 39 odst. 5 a případně čl. 15 odst. 7, není-li v souladu se směrnicí 98/34/ES učiněno oznámení stanovené v uvedeném článku. | Richtlijn 2006/123/EG van het Europees Parlement en de Raad van 12 december 2006 betreffende diensten op de interne markt [1]: Hoofdstuk VI, artikel 39, lid 5, evenals artikel 15, lid 7, tenzij een kennisgeving waarin in dat artikel is voorzien is gedaan overeenkomstig Richtlijn 98/34/EG. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [2]: článek 8, čl. 50 odst. 1, 2 a 3 a článek 56. | Richtlijn 2005/36/EG van het Europees Parlement en de Raad van 7 september 2005 betreffende de erkenning van beroepskwalificaties [2]: artikel 8, artikel 50, leden 1, 2 en 3, en artikel 56. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči [3]: čl. 10 odst. 4. | Richtlijn 2011/24/EU van het Europees Parlement en de Raad van 9 maart 2011 betreffende de toepassing van de rechten van patiënten bij grensoverschrijdende gezondheidszorg [3]: artikel 10, lid 4. |
| Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny [4]: čl. 11 odst. 2. | Verordening (EU) nr. 1214/2011 van het Europees Parlement en de Raad van 16 november 2011 betreffende professioneel grensoverschrijdend transport van eurocontanten over de weg tussen lidstaten van de eurozone [4]: artikel 11, lid 2. |
| Doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu [5]: kapitoly I a II. | Aanbeveling van de Commissie van 7 december 2001 betreffende beginselen voor het gebruik van „Solvit” [5], het netwerk voor probleemoplossing in de interne markt: hoofdstukken I en II. |
| Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. | PB L 255 van 30.9.2005, blz. 22. |
| Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45. | PB L 88 van 4.4.2011, blz. 45. |
| Úř. věst. L 316, 29.11.2011, s. 1. | PB L 316 van 29.11.2011, blz. 1. |
| Sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ zdůrazňuje význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu. | In de mededeling van de Commissie van 13 april 2011 getiteld „Akte voor de interne markt: Twaalf hefbomen voor het stimuleren van de groei en het versterken van het vertrouwen — „Samen werk maken van een nieuwe groei” ” wordt benadrukt hoe belangrijk IMI is voor een betere samenwerking tussen de betrokken partijen, ook op lokaal niveau, en dat daarmee een bijdrage wordt geleverd aan een beter bestuur van de interne markt. |
| Je proto nezbytné vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, které zajistí jeho efektivní fungování. | Het is daarom noodzakelijk om een solide rechtskader voor IMI en een reeks gemeenschappelijke regels vast te stellen om te waarborgen dat IMI efficiënt functioneert. |
| Využívání systému IMI pro technickou podporu sítě SOLVIT by nemělo mít dopad na neformální povahu postupu v rámci této sítě, jehož základem je dobrovolný závazek členských států v souladu s doporučením Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu [5](dále jen „doporučení SOLVIT“). | IMI aanwenden voor de technische ondersteuning van het Solvit-netwerk mag geen afbreuk doen aan de informele Solvit-procedure die gebaseerd is op vrijwillige medewerking van de lidstaten, overeenkomstig de aanbeveling van de Commissie van 7 december 2001 betreffende beginselen voor het gebruik van „Solvit”, het netwerk voor probleemoplossing in de interne markt [5](„Solvit-aanbeveling”). |
| V zájmu dalšího fungování sítě SOLVIT na základě stávajících pracovních postupů může být jeden nebo více úkolů národního koordinátora IMI souvisejících s činností středisek SOLVIT uložen přímo těmto střediskům, aby mohla fungovat nezávisle na něm. | Om de werking van het Solvit-netwerk op basis van de bestaande werkafspraken voort te zetten, kunnen een of meer taken van de nationale IMI-coördinator aan Solvit-centra worden toegewezen voor wat hun eigen werk betreft, zodat die centra onafhankelijk van de nationale IMI-coördinator kunnen functioneren. |
| Zpracování osobních údajů a důvěrných informací jako součást postupů v rámci sítě SOLVIT by mělo využívat všech záruk stanovených v tomto nařízení, aniž je dotčen nezávazný charakter doporučení SOLVIT. | Onverminderd de niet-bindende aard van de Solvit-aanbeveling dienen voor de verwerking van persoonsgegevens en van vertrouwelijke informatie in het kader van Solvit-procedures alle in deze verordening neergelegde waarborgen te gelden. |
| o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES | betreffende Europese normalisatie, tot wijziging van de Richtlijnen 89/686/EEG en 93/15/EEG van de Raad alsmede de Richtlijnen 94/9/EG, 94/25/EG, 95/16/EG, 97/23/EG, 98/34/EG, 2004/22/EG, 2007/23/EG, 2009/23/EG en 2009/105/EG van het Europees Parlement en de Raad en tot intrekking van Beschikking 87/95/EEG van de Raad en Besluit nr. 1673/2006/EG van het Europees Parlement en de Raad |
| Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. | Normalisatie dient vooral om vrijwillige technische of kwalitatieve specificaties vast te stellen waaraan bestaande of toekomstige producten, productieprocessen of diensten kunnen voldoen. |
| Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde jsou nezbytné slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy. | Er kunnen uiteenlopende aspecten worden genormaliseerd, zoals verschillende kwaliteitsniveaus of groottes van een bepaald product of technische specificaties voor producten- of dienstenmarkten waar compatibiliteit en interoperabiliteit met andere producten of systemen van essentieel belang zijn. |
| Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. | Europese normalisatie vergroot tevens het concurrentievermogen van ondernemingen doordat met name het vrije verkeer van goederen en diensten, netwerkinteroperabiliteit, communicatiemiddelen, technologische ontwikkeling en innovatie erdoor worden vergemakkelijkt. |
| Evropská normalizace posiluje celosvětovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a to především, pokud je zaváděna v koordinaci s mezinárodními normalizačními orgány, a to s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). | Europese normalisatie versterkt de mondiale concurrentiepositie van de Europese industrie, met name wanneer deze plaatsvindt in samenspraak met de internationale normalisatie-instellingen, te weten de Internationale Organisatie voor Normalisatie (ISO), de Internationale Elektrotechnische Commissie (IEC) en de Internationale Unie voor Telecommunicatie (ITU). |
| Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. | Normen brengen belangrijke positieve economische effecten mee, bijvoorbeeld doordat zij bijdragen tot de economische vervlechting op de interne markt en de ontwikkeling van nieuwe en betere producten of markten en betere leveringsvoorwaarden aanmoedigen. |
| Normy tedy běžně posilují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství, a zvláště pak spotřebitelům. | Normen vergroten dus gewoonlijk de concurrentie en verlagen de productie- en verkoopkosten, wat de economie als geheel en consumenten in het bijzonder ten goede komt. |
| Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují bezpečnost a hodnotu pro spotřebitele. | Normen kunnen de kwaliteit op peil houden en verbeteren, informatie verschaffen en zorgen voor interoperabiliteit en compatibiliteit, waardoor de veiligheid en waarde voor de consumenten toeneemt. |
| Evropské normy jsou přijímány evropskými normalizačními organizacemi, kterými jsou CEN, Cenelec a ETSI. | Europese normen worden vastgesteld door de Europese normalisatieorganisaties, namelijk het CEN, het Cenelec en het ETSI. |
| Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, například prostřednictvím využití harmonizovaných norem, pokud je zde předpoklad shody výrobků, jež mají být dodány na trh, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie. | Op de interne markt spelen Europese normen een zeer belangrijke rol, bijvoorbeeld door het gebruik van geharmoniseerde normen voor het vermoeden van conformiteit van producten die op de markt zullen worden aangeboden met de essentiële eisen ten aanzien van die producten als vastgelegd in de desbetreffende harmonisatiewetgeving van de Unie. |
| Tyto požadavky by měly být přesně vymezeny, aby nebyly evropskými normalizačními organizacemi mylně interpretovány. | Deze eisen moeten precies worden gedefinieerd om een verkeerde interpretatie door de Europese normalisatieorganisaties te voorkomen. |
| Normalizace sehrává stále důležitější úlohu v mezinárodním obchodu a při otevírání trhů. | Normalisatie speelt een steeds belangrijkere rol in de internationale handel en de openstelling van markten. |
| Unie by měla usilovat o posílení spolupráce mezi evropskými normalizačními organizacemi a mezinárodními normalizačními orgány. | De Unie moet ernaar streven de samenwerking tussen de Europese normalisatieorganisaties en de internationale normalisatie-instellingen te bevorderen. |
| V zájmu koordinace normalizačního úsilí a prosazování evropských norem by Unie měla rovněž posilovat dvoustranné přístupy se třetími zeměmi, například při vyjednávání dohod či při vysílání odborníků v oblasti normalizace do třetích zemí. | De Unie moet ook bilaterale werkwijzen met derde landen bevorderen om de normalisatie-inspanningen te coördineren en de Europese normen te promoten, bijvoorbeeld tijdens onderhandelingen over overeenkomsten of door normalisatiedeskundigen te detacheren naar derde landen. |
| Unie by dále měla podporovat kontakt evropských normalizačních organizací se soukromými fóry a konsorcii, aniž by bylo ohroženo přednostní postavení evropské normalizace. | Voorts moet de Unie contact tussen Europese normalisatieorganisaties en private fora en consortia aanmoedigen en tegelijk het primaat van de Europese normalisatie handhaven. |
| Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní rámec, který je tvořen třemi různými právními akty, jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti [3], rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace [4]a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací [5]. | Er is een specifiek rechtskader voor Europese normalisatie, bestaande uit drie verschillende rechtshandelingen, te weten Richtlijn 98/34/EG van het Europees Parlement en de Raad van 22 juni 1998 betreffende een informatieprocedure op het gebied van normen en technische voorschriften en regels betreffende de diensten van de informatiemaatschappij [3], Besluit nr. 1673/2006/EG van het Europees Parlement en de Raad van 24 oktober 2006 betreffende de financiering van de Europese normalisatie [4]en Beschikking 87/95/EEG van de Raad van 22 december 1986 betreffende de normalisatie op het gebied van de informatietechnologieën en de telecommunicatie [5]. |
| Současný právní rámec však již není aktuální s ohledem na vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. | Het huidige wetgevingskader sluit echter niet meer aan bij ontwikkelingen op het gebied van Europese normalisatie in de afgelopen decennia. |
| Současný právní rámec by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty normalizacea odrážel tak tento nejnovější vývoj a budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace. | Daarom moet het huidige wetgevingskader worden vereenvoudigd en aangepast, zodat het nieuwe aspecten van normalisatie omvat, om rekening te houden met deze laatste ontwikkelingen en toekomstige uitdagingen op het gebied van Europese normalisatie. |
| To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem. | Dit geldt in het bijzonder voor de toegenomen ontwikkeling van normen voor diensten en het ontstaan van normalisatieproducten die geen formele normen zijn. |
| V usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 o budoucnosti evropské normalizace [6], jakož i ve zprávě panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (Express) z února 2010 nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ byla stanovena řada strategických doporučení týkajících se přezkumu evropského normalizačního systému. | In de resolutie van het Europees Parlement van 21 oktober 2010 over de toekomst van de Europese normalisatie [6], alsmede in het verslag van het panel van deskundigen voor de evaluatie van het Europese normalisatiesysteem (Express) van februari 2010 met als titel „Standardization for a competitive and innovative Europe: a vision for 2020”, wordt een aanzienlijk aantal strategische aanbevelingen met betrekking tot de herziening van het Europese normalisatiesysteem geformuleerd. |
| Za účelem zajištění efektivity norem a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky a který je finančně únosný. | Om de doeltreffendheid van normen en normalisatie als beleidsinstrumenten voor de Unie te waarborgen, is het noodzakelijk om een doeltreffend en doelmatig normalisatiesysteem te hebben dat een flexibel en transparant platform biedt voor consensusvorming tussen alle deelnemers en dat financieel levensvatbaar is. |
| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu [7]stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. | Richtlijn 2006/123/EG van het Europees Parlement en de Raad van 12 december 2006 betreffende diensten op de interne markt [7]stelt algemene bepalingen vast ter vergemakkelijking van de uitoefening van de vrijheid van vestiging van dienstverrichters en het vrije verkeer van diensten, met behoud van een hoge kwaliteit van de diensten. |
| Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých členských státech, poskytování informací příjemcům a kvalitu poskytování služeb. | Die richtlijn verplicht de lidstaten in samenwerking met de Commissie de ontwikkeling van vrijwillige Europese normen aan te moedigen, met het oog op het bevorderen van de compatibiliteit tussen de diensten van dienstverrichters uit verschillende lidstaten, de verstrekking van informatie aan de afnemer en de kwaliteit van dienstverrichtingen. |
| Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje. | Richtlijn 98/34/EG is echter alleen van toepassing op normen voor producten; normen voor diensten vallen er niet uitdrukkelijk onder. |
| Rozlišení mezi službami a zbožím je kromě toho v realitě vnitřního trhu stále méně významné. | Voorts wordt het onderscheid tussen diensten en goederen in de realiteit van de interne markt minder belangrijk. |
| V praxi není vždy možné normy pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. | Normen voor producten kunnen in de praktijk niet altijd duidelijk worden onderscheiden van normen voor diensten. |
| Mnohé normy pro výrobky mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají částečně i výrobků. | Veel normen voor producten hebben een dienstencomponent, terwijl normen voor diensten vaak ook deels betrekking hebben op producten. |
| Proto je nezbytné přizpůsobit současný právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením jeho působnosti na normy pro služby. | Het huidige wetgevingskader moet bijgevolg aan deze nieuwe omstandigheden worden aangepast door het toepassingsgebied uit te breiden tot normen voor diensten. |
| Podobně jako ostatní normy jsou i normy pro služby dobrovolné a jejich vypracovávání by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se tyto normy přímo nebo nepřímo týkají, přičemž normy by měly brát v úvahu základní zásady včetně konsenzu. | Net als andere normen zijn normen voor diensten vrijwillig en moeten zij marktgestuurd zijn, waarbij de behoeften van de direct of indirect door dergelijke normen geraakte marktdeelnemers en belanghebbenden leidend zijn, rekening houden met het algemeen belang en gebaseerd zijn op de grondbeginselen, inclusief consensus. |
| Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy. | Bij deze normen moet de nadruk vooral liggen op diensten die verband houden met producten en processen. |
| Právní rámec, jenž Komisi umožňuje požádat jednu nebo několik evropských normalizačních organizací, aby navrhly evropskou normu nebo produkt evropské normalizace pro služby, by se měl uplatňovat tak, aby bylo plně dodrženo rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, jež stanoví Smlouvy. | Het wetgevingskader, dat de Commissie toestaat een of meer Europese normalisatieorganisaties te verzoeken om een Europese norm of Europees normalisatieproduct voor diensten op te stellen, moet worden toegepast, waarbij de in de Verdragen vastgestelde bevoegdheidsverdeling tussen de Unie en de lidstaten volledig wordt geëerbiedigd. |
| To se týká zejména článků 14, 151, 152, 153, 165, 166 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a protokolu č. 26 o službách obecného zájmu, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, podle nichž mají členské státy výlučnou pravomoc vymezovat základní zásady sociálního zabezpečení, odborného vzdělávání a zdravotnictví a vytvářet rámcové podmínky pro řízení, financování, organizaci a poskytování služeb těchto systémů, včetně vymezení požadavků, kvality a bezpečnostních norem, které se na ně vztahují, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 168 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací [8]. | Bedoeld zijn met name de artikelen 14, 151, 152, 153, 165, 166 en 168 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie (VWEU) en het aan het Verdrag betreffende de Europese Unie (VEU) en het VWEU gehechte Protocol nr. 26 betreffende de diensten van algemeen belang, in overeenstemming waarmee de lidstaten de exclusieve bevoegdheid behouden om de fundamentele beginselen van hun socialezekerheidsstelsel en hun stelsel voor beroepsopleiding en gezondheidszorg vast te stellen en om de kadervoorwaarden vorm te geven voor het beheer, de financiering, de organisatie en de verstrekking van de diensten die in het kader van deze stelsels worden geleverd, inclusief — onverminderd artikel 168, lid 4, VWEU en Richtlijn 2005/36/EG van het Europees Parlement en de Raad van 7 september 2005 betreffende de erkenning van beroepskwalificaties [8]— de vaststelling van de vereisten en de kwaliteits- en veiligheidsnormen die hierop van toepassing zijn. |
